|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
|
|
Optimalizace metod tkáňových kultur řepky pro využití techniky Crispr/Cas9
HARENČÁK, Jan
Transformace rostlin pomocí bakterie Agrobacterium tumefaciens (podle nové nomenklatury Rhizobium radiobacter) je široce používaná metoda pro úpravu genomu u rostlin. Nicméně, různé odrůdy řepky olejky nemají vždy stejnou schopnost regenerace in vitro, která je pro transformaci klíčová. Tato práce se zabývá optimalizací regeneračního protokolu pro vybrané odrůdy řepky olejky. Z šesti testovaných odrůd úspěšně regenerovaly pouze dvě - Arabella a Obelix. Vytvořený protokol lze použít pro regeneraci bez transformace, ale je možné do něj implementovat i kroky, které transformaci pomocí A. tumefaciens umožňují.
|
|
|
Vliv těžkých kovů na sacharidový metabolizmus rostlin
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen je prvek patřící mezi polokovy, s jehož kontaminací jsou problémy na mnoha místech po celém světě. I když je přirozenou součástí zemské kůry, tak se může antropogenními činnostmi dostávat ve větší míře do půdy, vody či ovzduší zabudovávat se do potravního řetězce, a tak představovat zdravotní riziko. Fytoremediace představuje jednu z možností dekontaminace životního prostředí, a je to způsob relativně účinný a přitom levný. Publikace o arsenu a jeho vlivu na rostlinný metabolismus se zabývají většinou rostlinami, jež jsou významnými plodinami. Nejvíce experimentálně využívanou rostlinou je rýže, u které jsou řešeny převážně otázky anatomických a morfologických změn a nadto pro účely fytoremediace má jen zanedbatelný význam. Vlivu arsenu na sacharidový metabolismus se věnuje jen velmi málo publikací, tudíž je i velmi málo znalostí o tomto problému. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto problematiku studovat a získat tak větší vhled do metabolických změn na úrovni sacharidové bilance pod vlivem arsenu a částečně také pod vlivem rtuti, o jejímž vlivu na sacharidový metabolizmus informace zcela chybějí. Jako experimentální materiál jsem použila rostliny tabáku, tkáňové kultury tabáků a hairy roots kultury křenu. Pomocí HPLC byl sledován obsah a spektrum rozpustných sacharidů a akumulace škrobu....
|
|
|
Podmínky propagace prionu v tkáňových kulturách
Hobzová, Kristýna ; Janoušková, Olga (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent)
Prionová onemocnění jsou smrtelná neurodegenerativní onemocnění postihu- jící savce včetně člověka, která jsou charakteristická akumulací patologické izoformy prionového proteinu (PrPTSE ) v mozku. Dříve byla pro studium pri- onových chorob běžně používána zvířata. V posledních letech se však začalo využívat i tkáňových kultur. Tkáňové kultury mají ve srovnání se zvířaty řadu výhod, mezi které patří možnost detailního studia biochemických pro- cesů spojených s prionovými onemocněními nebo senzitivní a rychlé metody pro detekci PrPTSE . Dosud však nebyl vytvořen spolehlivý in vitro model pro studium lidských prionových onemocnění. V této práci jsme se zaměřili na sledování efektivity přenosu a propagace různých prionových kmenů a na vliv kultivačních podmínek na tento pře- nos v neuronální buněčné linii CAD5, která je vysoce senzitivní k prionové infekci. Potvrdili jsme senzitivitu CAD5 buněk k myším adaptovaným prio- novým kmenům scrapie a přinesli nové zjištění o jejich schopnosti propagovat myší adaptované priony lidských kmenů a bovinní spongiformní encefalopa- tie. Senzitivitu CAD5 buněk k infekci různými prionovými kmeny jsme vyu- žili i v dalších částech této práce. V druhé části jsme se zaměřili na studium senzitivity buněk k prionové infekci a propagaci prionových kmenů za růz- ných...
|
|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti ochrany ex situ vzácných a ohrožených druhů rostlin
Vítová, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci jsou přiblíženy možnosti, význam a možné problémy ex situ ochrany pro budoucí zachování biodiverzity rostlin na Zemi. V úvodní části práce jsou přiblíženy jednotlivé procesy a programy ex situ ochrany. Zároveň jsou poskytnuty informace o mezinárodní spolupráci v oblasti semenných bank a botanických zahrad, které svou činností a vzájemnou spoluprací vytváří záchranné programy pro zajištění co nejvíce vzorků rostlinného materiálu pro případné budoucí použití. V práci jsou zmiňovány i mezinárodní databáze rostlin, jež širší veřejnosti poskytují přesné a podrobné informace o uchovávaném materiálu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dále jsou v práci zmapovány v současné době známé problémy ex situ ochrany s jejich dopady na sběrový a uskladněný materiál. Klíčová slova Ochrana ex situ, ohrožené rostliny, Ministerstvo životního prostředí, databáze, dormance semen, inbreeding, outbreední deprese, kultivace, semenné banky, botanické zahrady, tkáňové kultury, in vitro, genetický drift, mutace, hybridizace, ochrana volně žijících živočichů, ohrožené druhy
|
|
|
Produkce hypericinu v tkáňových kulturách Hypericum perforatum
Sazama, Pavel ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Produkce hypericinu v tkáňových kulturách Hypericum perforatum Pavel Sazama Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Farmacie Klíčová slova: třezalka, prekurzory, hypericin, flavonoidy, octan, kyselina skořicová, skořican, tyrosin, kyselina šikimová Cílem diplomové práce bylo ovlivnění produkce naftodianthronů (hypericin) a flavonoidů (hyperosid, quercitrin) kulturou třezalky tečkované. K tomuto ovlivnění byly použity prekurzory těchto sekundárních metabolitů, které byly přidávány ke kultuře. V experimentech byly použity suspenzní kultury Hypericum perforatum L. Jako prekurzory byly přidávány octan draselný, k. skořicová, skořican sodný, tyrosin a k. šikimová, vliv na produkci hypericinu, hyperosidu a quercitrinu byl sledován po 72 a 168 hodinách. Prekurzory byly použity v koncentracích 10, 50 a 100 mg.l-1. Ke kultivaci byla použita živná půda dle Murashigeho a Skooga, obohacená o růstový stimulátor αNAA. Ke stanovení obsahu sledovaných látek byla použita metoda HPLC. Nejvyšší produkce hypericinu v kultuře byla zaznamenána po přidání tyrosinu v koncentraci 100 mg.l-1 po 72 hodinách kultivace (nárůst obsahu z 0,003% na 0,03%). Největší vliv na obsah flavonoidu hyperosidu v kultuře byl zjištěn po přidání skořicanu sodného v koncentraci 100 mg.l-1 po 168...
|
|
|
Organoidy - fenomén kultivace komplexních orgánových struktur in vitro
Vilímková, Veronika ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Pluripotentní embryonální kmenové buňky (ESCs) jsou jedinečné díky své schopnosti proliferace a diferenciace v téměř kterýkoli buněčný typ. Za přítomnosti vhodných stimulů jsou schopné zahájit morfogenezi in vitro. Kmenové buňky se dokáží diferencovat v určité typy buněk dané tkáně a uspořádat do trojrozměrných (3D) struktur. V sebeorganizujícím procesu, který mimikuje normální vývoj tkáně, tak vytváří organoidy. Vývoj orgánů je komplexní proces, který vyžaduje přesné časové i prostorové uspořádání regulačních signálů. 3D uspořádání těchto struktur umožňuje důležité mezibuněčné interakce. Organoidové kultury jsou proto oblastí studia s obrovským potenciálem. Organoidy jsou přístupné všem standardním experimentálním manipulacím. Proto jsou ideálním prostředkem pro výzkum kmenových buněk, signálních drah, organogenezi a modelování onemocnění. Mohly by otevřít nové cesty regenerativní medicíně a genové terapii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv těžkých kovů na sacharidový metabolizmus rostlin
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen je prvek patřící mezi polokovy, s jehož kontaminací jsou problémy na mnoha místech po celém světě. I když je přirozenou součástí zemské kůry, tak se může antropogenními činnostmi dostávat ve větší míře do půdy, vody či ovzduší zabudovávat se do potravního řetězce, a tak představovat zdravotní riziko. Fytoremediace představuje jednu z možností dekontaminace životního prostředí, a je to způsob relativně účinný a přitom levný. Publikace o arsenu a jeho vlivu na rostlinný metabolismus se zabývají většinou rostlinami, jež jsou významnými plodinami. Nejvíce experimentálně využívanou rostlinou je rýže, u které jsou řešeny převážně otázky anatomických a morfologických změn a nadto pro účely fytoremediace má jen zanedbatelný význam. Vlivu arsenu na sacharidový metabolismus se věnuje jen velmi málo publikací, tudíž je i velmi málo znalostí o tomto problému. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto problematiku studovat a získat tak větší vhled do metabolických změn na úrovni sacharidové bilance pod vlivem arsenu a částečně také pod vlivem rtuti, o jejímž vlivu na sacharidový metabolizmus informace zcela chybějí. Jako experimentální materiál jsem použila rostliny tabáku, tkáňové kultury tabáků a hairy roots kultury křenu. Pomocí HPLC byl sledován obsah a spektrum rozpustných sacharidů a akumulace škrobu....
|
|
|
Somatická embryogeneze jehličnanů: popis strukturálního vývoje
Kadlecová, Marie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Somatická embryogeneze je velmi důležitým nástrojem kultivace rostlin in vitro, proto se jí v poslední době zaslouženě věnuje náležité pozornosti. Celý proces somatické embryogeneze zahrnuje několik po sobě jdoucích kroků: indukce embryogenní kultury a její proliferace, zrání embryí (maturace), desikace, klíčení a následná přeměna embryí v mladé rostliny. Všechny tyto kroky bezprostředně ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou například: výběr použitého explantátu, doba kultivace, fyzikální podmínky a z velké části hlavně složení média, na kterém jsou somatická embrya kultivována. Stále se objevují nové studie popisující možnosti zlepšení kultivačních podmínek, a tím posléze i kvalitu embryí. Důležitým předpokladem dalšího zlepšení kvality somatických embryí je znalost přesného kultivačního protokolu, tj. jaké koncentrace jsou látky obsažené v médiu, doba trvání jednotlivých kroků, použití nevhodnějšího výchozího explantátu atd. Další neméně důležitou věcí je dobrá znalost vývoje všech anatomických struktur vznikajících během embryogeneze. Jen tak bude možné se přiblížit bodu, kdy somatická embrya nebudou vznikat pouze v laboratoři, ale budou úspěšně využívána i v praxi. Předmětem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o vývoji anatomických struktur vznikajících během somatické embryogeneze. V...
|
host ::
RSS.